Site Overlay

Císařské nesnáze

Před 380 lety se v polovině ledna roku 1645 severozápadními Čechami promenádovala švédská armáda bez větších potíží. Mezi tím vznikala nová císařská armáda. Již bylo dříve řečeno, že Gallasova mise do Dánska ztroskotala. Na špatné načasování a minimální zásobování však již někdy zvaný „kazivoj“ upozorňoval. Zdaleka to ale nebylo poprvé, co císařská dvorská válečná rada hledala nového velitele. Od pádu Albrechta z Valdštejna zkrátka nešlo najít schopného vrchního velitele, který by byl i skvělým organizátorem. A generaci Bílé hory, např. Ottavio Piccolomini, již bylo zpravidla kolem šedesáti let.

Vrchní velení bylo nakonec svěřeno Melchioru z Hatzfeldu. Ten kariérně sice vyrůstal vedle Valdštejna, ale nezdědil jeho schopnost materiálně zajistit své vojáky. Chybějící počty se tak musely doslova lepit ze všech blízkých bojišť. Jan z Werthu byl se svou jízdou vyslán z Bavorska, Johann Götz ze Slezských zimních ležení, další z Uher, někteří vojáci museli překonat i sta kilometrové vzdálenosti. V zimě a většinou pěšky. Hatzfeld i proto neměl nad svou armádou úplnou kontrolu. Vojenské oddíly byly často placeny z jiných zdrojů, pročež zastávaly spíše laxní přístup k věci.

Panovník Ferdinand III. v těchto zimních dnech pobýval v Praze, neboť ve Vídni i v Linci řádil blíže nespecifikovaný mor. Další potíž při tvorbě armády. Země byla nepříteli navíc zcela otevřená. Stala se dokonce jedna kuriozní věc. Švédský plukovník Johann Wachtmeister (mimochodem pohřbený v Ridarrholmkirka ve Stockholmu, kde je odpočívají i ostatky Lennart Torstensson a krále Gustava II. Adolfa) velel průzkumným oddílům. Se čtyřmi desítkami svých jezdců dokonce dorazil i před pražské brány. Dokonce se jim údajně podařilo dostat až do samotného města, neboť společným jazykem vojáků byla němčina a do hlavního města království neustále přijížděli nějací jezdci. Teprve po chvilce se podařilo zjistit kde jsou a jakmile padlo i jejich utajení, museli se narychlo vzdálit. V nevelké šarvátce s lehkou císařskou jízdou padlo do zajetí pár švédských jezdců.

Incident ukázal, že obrana země zcela selhala a nepřítel si dělá co chce. Teprve po polovině ledna byla Hatzfeldova armáda připravena k boji. A okamžitě vyrazila jihozápadním směrem, kam i směřoval Torstensson. A tak jako dva obří hadi se plazily obě armády Čechami. Bylo jen otázkou kdy a kde se potkají.

Do bitvy u Jankova touto dobou zbývá 7 týdnů.

Melchior z Hatzfeldu (1593 – 1658). Zdroj: wikimedia.org